Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-download

app-store-download

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Informace

 

Svozový kalendář 2020 - komunální odpad

Svozový kalendář 2020 - bioodpad

Svoz plastů - každý první čtvrtek v měsíci od 8.hod.

Kontejner na bioodpad v areálu kasáren - každou sobotu od 13. do 15. hod.

 

Praktičtí lékaři

Provozní doba - Pošta Hněvošice, Prodejna Hruška Služovice

 

mapy.hlucinsko.com

https://ma21.cenia.cz/cs-cz/%c3%bavod.aspx

 

Navigace

Obsah

Tvorba nových obecních symbolů

 

Podle zákona 367 České národní rady ze dne 4. září 1990 o obcích, par. 5, mohou obce disponovat vlastními obecními symboly, to znamená obecním znakem a obecním praporem. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor (což platí o všech obcích, které nebyly před rokem 1990 městy či městečky), je práva požádat Parlament ČR, resp. jím zřízenou odbornou heraldickou komisi, o jejich udělení.

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat nutnost těsného významového vztahu znaku a praporu k obci, jíž má reprezentovat.

Existuje několik základních tematických okruhů, kterými se tvorba nového znaku a praporu může dát vést. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení nebo o navázání na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, jež je výhodná zejména proto, že zachovává kontinuitu obecní symboliky a také proto, že do značné míry stanoví, co by na znaku mělo být. Není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li vyobrazení na pečetním poli nevhodné pro svou přílišnou složitost k přepisu do znaku, nastupují alternativní tematické okruhy, jako například symbolické vyjádření místního světce či patrona, odkaz na význačné vrchnosti, na výrazně jedinečný charakter obce, případně specifické historické či současné zaměstnání obyvatel, nebo na určitou přírodní zajímavost v okolí obce, atd.

Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku. Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku – ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti vyčerpány. Proto se přistupuje k tzv. opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak.

 

Obecní znak Služovic

V případě obce Služovice byl bohužel k dispozici pouze jediný otisk historického obecního razítka z tzv. Pruského katastru z roku 1861. Jednalo se o služovické razítko, jež obsahovalo vyobrazení, jemuž dominuje figura stromu, doplněná o motivy zemědělství, jakými byly radlice či klasy a motiv blíže neurčeného ptáka, posazeného na radlici. Vlastní obecní pečeť staršího data Služovice neměly, před pořízením vlastního razítka používaly k pečetění typář sousedního Oldřišova s vyobrazením sovy. Místní část Vrbka v minulosti nedisponovala ani pečetí ani razítkem jak vlastním, tak vypůjčeným.

Z dalších tematických okruhů, které byly výše uvedeny jako možnosti při tvorbě obecního znaku, nepřipadali v úvahu ani odkazy na erby někdejší vrchnosti, neboť ta se velmi často střídala a navíc nesídlila přímo ve Služovicích, ani vyjádření místního světce. Podle ústní tradice jím je sv. Jan Křtitel, jenž se zobrazuje do znaku jako mužská vousatá hlava na podnose a podle dostupné literatury rovněž sv. Jan Nepomucký, jehož atributem bývá most. Ani jeden z těchto motivů nebylo možno uplatnit, neboť 1) sv. Jana Křtitele mají ve znaku blízké Sudice a 2) motiv mostu se hodí v regionu českého Slezska, jako mluvící znamení jednoznačně pro Mosty u Jablunkova. Rovněž další tematické okruhy nemohly v případě Služovic nalézt své uplatnění.

Z uvedeného vyplývá, že jedinou možností koncepce znaku bylo využití obecního razítka, a to konkrétně velmi pěkné, dominantní figury stromu, obecně symbolu životní síly a bytí lidského rodu od kořenů dávnověku až po rašící lístky přítomnosti, spojené jedním kmenem a jednou mízou – v biblickém ohledu znamení nesmrtelnosti. Navíc situaci, kdy je obec Služovice tvořena dvěma místními částmi, to značí Vrbkou a vlastními Služovicemi, bylo žádoucí vyjádřit půlením štítu.

Barevné kombinace, vhodné k využití byly tři:

  1. Stříbrno – zelená jako vyjádření náležitosti obce do regionu Hlučínska a jako vyjádření jejího (více či méně) zemědělského charakteru
  2. Stříbrno – červená jako odkaz na umístění obce do opavského okresu
  3. Zlato – modrá, symbolizující lokalizaci obce do Horního Slezska.

Použití dalších figur z razítka nebylo vhodné, neboť jednak byly již v obecních znacích velmi hojné (zejména radlice, například u Darkovic, ale i klasy, například u Bolatic), jednak heraldický vkus nabádá k užití výrazné a snadno rozeznatelné symboliky oproti řazení množství drobností.

 

Obecní prapor Služovic

Vzhledem ke koncepci návrhu služovického znaku je prapor komponovaný jako tzv. opakování znaku, s tím, že z estetických i praktických důvodů je znamení stromu posunuto k žerdi.

znak a prapor